Július Jakoby

Solitér z Košic, který celý život maloval své město a jeho lidi. Vzdělával se v soukromé a grafické škole Eugena Króna (1923 – 1926) a v letech 1926 – 1928 na budapešťské Vysoké škole výtvarných umění u Istvána Rétiho; po dvou letech se vrátil do Košic a už je neopustil. Roku 1934 získal Cenu města Košice za obraz Ležící ženský akt.

Jeho raná tvorba je sociálně laděná, s groteskním a ironickým akcentem (Nezaměstnaný krompašský dělník, Strach), později dominuje barva a uvolněný, bezprostřední rukopis (Cirkus). Roku 1968 se stal zasloužilým umělcem; díla má Slovenská národní galerie, Národní galerie v Praze i Maďarská národní galerie a největší soubor Východoslovenská galerie v Košicích, kde mu v centru města stojí socha.