Ester Šimerová-Martinčeková

První dáma slovenského malířství a jediná slovenská umělkyně školená přímo v pařížské škole. Bratislavská rodačka prošla školou Gustáva Mallého a po maturitě studovala v Paříži na Académie Julian a v soukromé škole Alexandry Exterové; už roku 1931 samostatně vystavovala v Praze a stala se členkou Umělecké besedy. Po válce byla předsedkyní Bloku slovenských výtvarníků.

Její první manžel, lékař František Šimer, byl popraven za pomoc parašutistům po atentátu na Heydricha; roku 1947 se provdala za právníka a pozdějšího fotografa Martina Martinčeka, s nímž byla roku 1952 vystěhována z Bratislavy na Liptov, kde žila až do smrti. Její kubismem poučená zátiší a šachové kompozice jí přinesly Cenu Martina Benky (1992), francouzský Řád umění a literatury (2001) i Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2002).