Ľudovít Fulla

Malíř zářivých barev, který ze slovenského folkloru a ikon vytvořil vlastní modernu. Po roce v soukromé škole Gustáva Mallého v Bratislavě vystudoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu u Arnošta Hofbauera a Františka Kysely (1922 – 1927); tam se spřátelil s Mikulášem Galandou, s nímž v letech 1930 – 1932 vydal Soukromé listy Fully a Galandy — první manifest slovenského moderního malířství. Od roku 1928 učil na bratislavské Škole uměleckých řemesel, po válce vedl oddělení monumentálně-dekorativní malby na Vysoké škole výtvarných umění.

Za obraz Píseň a práce získal Grand Prix na Světové výstavě v Paříži (1937), tapiserie utkaná podle něj zlatou medaili na Expo 1958 v Bruselu; roku 1963 se stal národním umělcem. Ilustroval pohádky Pavla Dobšinského a jeho tapiserie patří k základním dílům tohoto umění na Slovensku. Roku 1969 mu stát v rodném Ružomberku postavil Galerii Ľudovíta Fully — dnes součást Slovenské národní galerie —, kde deset let žil a tvořil a kde je jeho dílo trvale vystaveno.